Arménie. Rádio Jerevan hlásí
Někdy si cestu naplánujete dlouho dopředu. A někdy vám prostě jednoho dne napíše Vlasta.
„Nejela bys se mnou někam?“
V té době jsem nad žádnou dovolenou vůbec nepřemýšlela. Jenže skoro ve stejnou chvíli mi přišly dvě nabídky zájezdů. Jedna z nich byla Arménie.
Poslala jsem je Vlastě a čekala, kterou vybereme.
„Já jsem ale nemyslela letos,“ napsala.
Tak proč mi to píšeš teď? 😄
Jenže bylo pozdě. Nabídky už jsem viděla a Arménie mě nějak zavolala. Navíc s námi měla jet arménská průvodkyně, která žila v Česku a mluvila česky. To mi přišlo jako výborná kombinace. A protože zájezd byl na poslední chvíli za opravdu příjemnou cenu, rozhodnutí bylo rychlé.
Tak jsem jela.
Ano, s cestovkou. S velkým autobusem. A nakonec to bylo jedno z těch rozhodnutí, u kterých si člověk zpětně říká: ještě že jsem nad tím moc nepřemýšlela.
V Arménii mě čekaly pokoje tak obrovské, že jsem podobné snad nikdy předtím neviděla, hory jídla a taky druhá Marťa, se kterou jsme si padly do noty skoro okamžitě. Na místě nás provázela ještě mladá Arménka Nurik.
A kostely.
Hodně kostelů.
Řekněme, že Arménie můj osobní limit kostelů na jeden týden několikanásobně překročila. 😄 Ale mezi nimi byla místa, na která se nezapomíná.
Ladím Rádio Jerevan
Když už jsem mířila do Jerevanu, vzpomněla jsem si na staré vtipy o Rádiu Jerevan.
Pro mladší ročníky malé připomenutí, pro nás ostatní návrat do dávných časů:
Dotaz na Rádio Jerevan:
Je pravda, že u vás v Jerevanu roste obilí jako telegrafní sloupy?Odpověď:
V principu ano. Někde i hustěji.Dotaz na Rádio Jerevan:
„V Moskvě prý bylo viděno maso. Bude také u nás v Kyjevě?“Odpověď:
„Ano, výstava je putovní.“Dotaz na Rádio Jerevan:
„Lze žít na Marsu?“Odpověď:
„Taky ne.“
A můj oblíbený:
Dotaz na Rádio Jerevan:
„Prý pracovat ve firmě X je jako žít v éře elektřiny. Je to pravda?“Odpověď:
„V principu ano. Do práce se chodí s odporem, jsme nabiti vztekem, na plat se čeká s napětím a vedení se dotknout nemůžeš.“
Takže naladěno.
Čerstvé zprávy mohly začít. 📻
23. října 2023
Rádio Jerevan – ranní zprávy
Fakt si tady člověk počte. 😄
Arménské písmo vypadá, jako by někdo dostal krásnou kaligrafickou náladu a rozhodl se, že nám Evropanům nic neusnadní.
První ranní dojmy? Probíhající stavby, jejich zabezpečení, příjemné bydlení, krásná zelenina, ovoce, které jsme ani neuměly pojmenovat, naložené kdeco, futuristické stavby a náš hotel přesně v duchu místní velkorysosti.
Tady se s prostorem opravdu nešetří.
Rádio Jerevan – dopolední zprávy
Vyrazili jsme do kraje Kotajk, kterému se říká srdce Arménie.
A poprvé jsme z dálky pozdravili Ararat.
Horu, která je pro Armény jedním ze symbolů země, přestože dnes leží za hranicí v Turecku. A samozřejmě jsme si vzpomněli i na Noema a jeho archu.
Potom přišel Geghard.
Starobylý klášter zasazený mezi skály. Některé jeho části jsou vytesané přímo do kamene a přesně tohle jsou místa, kde člověk na chvíli přestane řešit, kolikátý kostel dnes vlastně vidí.
Protože některá místa prostě fungují.
Rádio Jerevan – obědové a poobědové zprávy
Oběd v tradičním arménském prostředí a ukázka výroby lavaše, tradičního nekynutého chleba.
Mohly jsme si ho samozřejmě zkusit vyrobit také.
Nezkusily.
Usoudily jsme, že bude bezpečnější, když do rozpálené pece nespadneme. 😄
Lavaš byl každopádně výborný. K tomu čerstvé bylinky, místní sýr a člověk zjistí, že někdy ke štěstí opravdu nepotřebuje patnáct chodů.
Pak Garni s nádhernými výhledy.
A nakonec to nejlepší.
Symphony of Stones.
Sestoupili jsme do soutěsky plné obrovských pravidelných čedičových sloupů. Příroda si tady evidentně řekla, že když už něco staví, udělá to rovnou monumentálně.
Tohle bylo nádherné.
24. října 2023
Rádio Jerevan – zprávy z Armaviru
Vyrazili jsme do kraje Armavir, nejmenšího arménského kraje, který sousedí s Tureckem.
A tady přišel Zvartnots.
Název se překládá jako něco ve smyslu „shromáždění andělů“ a mně se tady opravdu moc líbilo. Z někdejší velkolepé stavby zůstaly ruiny, ale možná právě proto má místo zvláštní atmosféru.
V dálce měl být Ararat.
Byl.
Tedy… byl tam někde. 😄
Schovával se v oparu, takže na fotografiích vyžadoval trochu fantazie.
Pak jsme pokračovali do Vagharšapatu, kterému Arméni říkají také Ečmiadzin. Duchovní centrum arménské apoštolské církve.
Katedrály, kostely, muzeum a další dávka arménské historie.
Ještě jsme se zastavili u kostela zasvěceného svaté Hripsime a po výborné večeři vyrazili na procházku nočním Jerevanem.
A ten byl nádherný.
25. října 2023
Rádio Jerevan – zprávy třetího dne
Dnes to bude trošku náročné.
Začali jsme u jednoho z nejznámějších míst Arménie, Khor Virap.
Klášter, silueta Araratu v pozadí a pod ním hluboká jáma, ve které měl být podle tradice dlouhá léta vězněn Řehoř Osvětitel.
Samozřejmě jsem slezla dolů.
Protože když už někde mají díru v zemi, byla by přece škoda se do ní nepodívat. 😄
Byl to zážitek.
Pak jsme pokračovali vzhůru do hor.
Tam nás čekal Noravank, klášter ukrytý mezi nádhernými oranžovými skalami.
Kolem kroužili orli a já jsem v tu chvíli věděla, že přesně kvůli podobným místům mě Arménie táhla.
Ale den ještě nekončil.
Rádio Jerevan – zprávy třetího dne, pokračování
Vydali jsme se ke klášteru Tatev, kterému se přezdívá Křídla andělů.
A k němu nás odvezla lanovka Wings of Tatev dlouhá přibližně 5,7 kilometru.
Klášter se mi zdál obrovský. Všude dveře, místnosti, průchody, člověk mohl pořád někam lézt a něco objevovat.
A měli tam dokonce sloup, který se prý umí pohnout.
Když jsi ten pravý. 😉
Já nevím.
Každopádně se mnou žádné dramatické pohyby neprovedl.
Ale Tatev měl nádhernou atmosféru. Jedno z těch míst, kde bych klidně zůstala déle.
Potkali jsme tam i představeného, otce Mikaela.
26. října 2023
Rádio Jerevan – zprávy z jeskyně
Visutý most nás zavedl do Khndzoresku, staré jeskynní vesnice, ve které lidé žili ještě ve 20. století.
Most se houpal, pod ním údolí a kolem skály plné otvorů po někdejších obydlích.
Tak přesně tohle mě baví.
A ještě jsme nebyli hotovi.
Po jeskynní vesničce přišla pořádná nálož energie v Zorats Karer, kterému se někdy říká arménský Stonehenge.
Velké kameny rozeseté krajinou, v některých pravidelné otvory a kolem otevřený prostor až k horám.
Ať už tam kdysi lidé dělali cokoli, mně se tam líbilo.
Hodně.
Pak hřbitov plný chačkarů, arménských kamenných křížů, ochutnávka sýrů a samozřejmě nákupy.
Protože i duchovní cesta má své hranice. 😉
27. října 2023
Rádio Jerevan – zprávy od vody
Noc jsme strávili v Dilijanu.
Lázeňské město obklopené lesy. Úplně jiná Arménie než ta suchá, kamenitá, kterou jsme viděli předtím.
A pak jsme zamířili k jezeru Sevan.
Leží vysoko v horách a patří k největším vysokohorským sladkovodním jezerům v této části světa.
A protože bylo jezero…
musela jsem do něj.
Mohu tedy podat naprosto ověřenou zprávu:
Voda v jezeře byla mokrá a studená. 😄
Ale zaplavala jsem si.
Další zastávkou byl klášter Saghmosavank na okraji nádherné soutěsky řeky Kasagh.
Ten výhled byl boží.
A nakonec Alphabet Park, obří kamenná písmena arménské abecedy.
Když už jsem celý týden absolutně netušila, co kde píšou, mohla jsem si alespoň jedno z těch záhadných písmen pořádně obejmout. 😄
A potom zpět do Jerevanu.
28. října 2023
Rádio Jerevan – večerní zprávy
Dnes už žádné velké výkony.
Nákupy.
Tržiště.
Sušené ovoce, oříšky, koření, sladkosti, láhve všeho možného a krásné barvy všude kolem.
A závěrečná večeře.
Protože každá výprava jednou dojede do bodu, kdy už člověk nemusí nic objevovat.
Stačí sedět, jíst a říkat:
„Tohle bylo fakt dobré.“
29. října 2023
Rádio Jerevan – poslední zprávy
Arménie.
Vůně páleného listí, klášterů a kostelů v mnoha různých podobách.
Krásná příroda, fakt divné písmo, zvláštní řeč a velmi milí lidé.
Obří megalomanské hotely a hory jídla. Skvělý chléb, úžasné víno a výborný čaj.
Meruňky, arménský koňak, chačkary, jeskynní bydlení a spousta dalších zvláštností téhle malé země.
A hlavně arménské průvodkyně, díky kterým jsme z té země viděli mnohem víc než jen další kostel za zatáčkou.
Když mi Vlasta napsala, jestli bych s ní někam nejela, Arménii jsem vůbec neměla v plánu.
A jsem ráda, že jsem jela.
Děkuji ti, Arménie, že jsem zde chvíli mohla být. ❤️
